close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Nedovol aby tě strach z prohry vyřadil ze hry

Jan Pelc - ...A bude hůř

29. července 2009 v 11:07 | Barru |  Četba
Děti rodičů
Sedmnáctiletý Olin je rodičema stáhlý z intru kvůli průserům a absenci. Jeho otec je v malém městečku Klostrdlá mocný člověk, a tak mu zařizuje školu u nich. Olin je vážně nadšený.
Už se jen těší, až mu bude za rok 18 let a bude si moct dělat, co chce. Jednou po škole zabloudí do hospůdky U Boučků, kde nachází své budoucí kamarády. Josefa, který si ho bere pod svá ochraná křídla a Haše, který je Olinův vzor.
Pár dní Olin seká latinu. Chodí do školy a na praxi a dokonce pomáhá tátovi natírat plot před domem. A to vše jen kvůli Soničce, starší slečně z práce. Ovšem nic netrvá věčně, Olin je sice beznadějně zamilovaný, ale zjišťuje, že ona spí i s jeho otcem.
Tím pádem se zase vrací k Boučkům zapít svůj smutek. Pomalu odchází z domova. Jeho otec sice občas čeká před hospůdkou, ale má strach z Olinových kamarádů. Olin přespává u svých kamarádů a jejich známých. Potkává Natašu. Dívku, kterou s sebou jednou přitáhl Josef a která utekla z dětského domova. Olin se znova zamiluje, ale ona od nich zase odchází. Nevydrží ten nátlak pořád se schovávat, tak se nechá udat a policie ji zase odváží do děcáku.
Olin se pomalu seznamuje se skoro všema "máničkama" v Československé republice. Žije jako hippies, jako jeho vzor. Stále pije alkohol, stále kouří a dokonce i zkouší tvrdší drogy.
Zase se zamilovává. Do Bejbiny. V 18ti letech se s ní i vezme, protože čekají dítě. O Vánocích mu Bejbina řekne, že se chce rozvést.
Jeho otec zařídí, aby dostal pozvánku k odvodu na vojnu. Všichni jeho kamarádi mu říkají, že to musí nějak zahrát, aby ho zašili na psychiatrickou léčebnu, a tak si podřezává žíly.

Děti ráje
Olin je propuštěný z léčebny v Bohnicích. Už je i rozvedený. Vrací se do hospůdky za jeho kamarády. Nenachází tam všechny, ale to se stává, pořád je někdo ve vězení.
Najde si nejlepší kamarádku Olinu. Podle něho je to ta nejlepší holka, kterou potkal, ovšem nemá nutkání s ní spát.
S kamarádem Špínou si najdou práci. Zametají chodníky v ulici, kde mají svou oblíbenou hospodu U Boučků. Celkem jim tadle práce vyhovuje, moc se nenadřou a aspoň je nehledá VB za příživnictví. Dokonce k tomu jobu dostávají i malý byteček. Jak to v jejich kamarádství chodí, hned jsou u nich všichni nakvartýrovaní. Dávají dohromady hudební kapelu. Hrbatá zpívá, Špína hraje na popelnice, Haš na kytaru, Olin píše texty...S kapelou vystupujou na fotbálku s Adaňskými máničkama. Všichni jsou nadšení.
Olin se dává dohromady s Lesním mužem. Chlápkem, který ve válce lítal za Angličany a teď jen vybírá popelnice a s nikým neprohodí ani slovo. Olina oslovuje "Gumo". Lesního chytne VB a posílají ho do domova důchodců. Odtud utíká a s klukama se zase setkává U Boučků. VB ho tam zase najde a on se pár dní na to v důchoďáku oběsí. Všichni mu jdou na pohřeb, který si nakonec udělají podle sebe.
Olin se zamilovává (pokolikáté? :D ) do Jany. Vůbec si jí nepamatuje, ale ona mu říká, že do něho byla zamilovaná před dvma roky, ale teď už je vdaná. Olina to štve. Na fotbálku s Adaní potká její sestru. Ta mu řekne, že má na Janu zapomenout, protože je u Svědků Jehovových.
U Hrbatý a Petry se oběvuje lesbická láska. Obě chtějí dítě, a tak prosí Olina. S oběma se vyspí (nejen jednou) a obě otěhotní.
Olinova sestra Hanka je jediná z rodiny, kdo se s Olinem ještě baví. Přijde na byt k Hrbatý a Petře a s nima a s Olinem se opijí. Olin odpanní svou vlastní sestru. Ta se s tím vyrovná a zastává heslo " Radši od bráchy než od cizýho" (ach jak ubohé že ?...áá přijde mi to nechutný...s bráchou ? :-/ ).
Olin se vydává na tůru s Fašistou. Ten stále věří v Musolinyho a Hitlera a chystá vymyslet bombu, kterou zničí ty komunisty.
Na Olina se snášejí samá podezření. Je podezřelý ze spoluúčasti na vraždě, z pomoci při útěku Olině z dětského domova, ze zmrzačení a těžkého zranění dvou mužů, za příživnictví...
Olin s Otou (přítelem Oliny) se snaží Olině zase pomoct. Dozvídají se, že Olina spáchala sebevraždu. Vyskočila z okna. Kluci se opijou a Olin se probouzí před cedulí Teplice (taková blízkost že?) sám. Chytá stopa a vrací se do Klostrdlý. Přijde k baráku, kde Olina dřív bydlela a chce se pomstít její matce za to, že svou dcera dala do děcáku a tím ji vlastně zabila. Na baráku je napsáno : Zde bydlí kurva, co zabila svou dceru. O kousek dál Olin vidí oběšeného Otu. Všechno ztrácí smysl. Jeho dva nejlepší kamarádi jsou mrtvý, Lesní je mrtvý, už to nemá cenu...Olin si znova podřezává žíy.
Po uzdravení se rozhoduje odejít Československa. Špína ho zavrhuje, že je baba, kdy zdrhá. Olinovi to je líto, ale odchází...

Děti cest
Se zájezdem od Čedoku se Olin dostává do Jugoslávie. Rozhoduje se neodevzdat pas svému průvodci. Potkává krásnou Němku. Říká jí Mořská panna. Ta mu pomáhá zmizet z malého městečka, protože ho už všichni hledají kvůli pasu. Odváží ho na nádraží. Zde Olin nastupuje do vlaku a k němu si přisedá babka a cigánka s dítětem. Opije se s nima. Ráno ho probouzí průvodčí, že je už na místě. Olin zjišťuje, že ho obě ženský okradly. Nejdřív opily a pak okradly. Nemá ani oblečení, ani peníze, ani pas a dokonce ani nůž Zabiják.
Pomalu se sune k hranicím Itálie. Už je blízko, ale chytají ho policisti. Jeden z nich mu poradí, kudy je lepší projít a za pár dní ho zase pouští. Spolu s ním pouští i pár dětí, kterým Olin slíbil, že je převede přes hranice. Děti jdou pomalu, Olin se rozčílí a jde sám. Zase ho chytají a on zjišťuje, že děti bez problémů přešli. Jaká smůla...
Pomalu se dostává až do vysněné Francie...


Proč se mi tadle knížka líbila ? Protože nebyla o Brně nebo Praze, ale byla o severních Čechách...Chomutov, zmínka o Teplicích a Duchcovu :)

...Člověk se nenarodil, aby makal, člověk se narodil proto, aby žil...

Radujme se, halelujá. Ale jak žít, pro koho, za co, pro co? mi jaksi zapomněli říct.

Vedro, vedro, vedro. Pere to do nás a vzduch smíchanej s kouřem tří místních elektráren je už k nedejchání. Obloha by měla bejt modrá, ale díky rozvinutý socialistický společnosti je na nebi jen velkej žlutej mrak. (trochu to vystihuje ty severní čechy co:D )

Svoboda je jen slovo, zkus ji pít, zkus ji jíst, svoboda je jen slovo.

Marně se ptáme, proč žijem. Jsme stádo tupejch ovcí, co hledaj a blouděj.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tomáš Tomáš | E-mail | 28. prosince 2011 v 13:06 | Reagovat

Tato kniha skutečně změnila můj život a moc za ní panu Pelcovi děkuju, jsem jeho velký fanda a myslím, že by podle této životní filosofie měli žít všichni...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama