Mrzí mě, že tenhle článek musím dávat do této rubriky, ale nemám složku, která by tomuhle článku odpovídala....
Myslím, že v první třídě (11 let zpátky) jsme já a můj bráška dostali králíčka. Na to jsme oba odjeli do školy v přírodě a po návratu přibyl ke králíčkovi i andulák Kikin. A o něm je tendle článek.
Možná jsem si někdy stěžovala, že řve, že mě budí, že všude kadí, že mu musím uklízet...ALE MĚLA JSEM HO RÁDA...patřil do mýho života...včera kolem poledne zemřel...minuta ticha pro něho....
...
Teď když jdu kolem místa, kde míval klec, vždy se kouknu, co dělá..pořád si neuvědomuju, že už neni..že je pryč...v jiným světě...možná v lepším..kdo ví, co je po smrti...
Takže budeš zem lehká Kikíínkovi mojemu...

<3